Bělotín - stránky obce

Jak číst etiketu na láhvi vína

Víno je nápoj, jehož místo v životě člověka závisí na pocitech, které konzument, milovník nebo prostý spotřebitel prožívá ve chvíli, kdy se sklenka dotkne úst. Víno, které plní funkci vyhledávaného a uctívaného společníka, musí být především dobře vybráno, zvolena ta správná "láhev". Obecná pravidla o vztahu jídla a vína sice existují, nesporné je však, že volíte-li víno k určité příležitosti je nutné o něm vědět co nejvíce rozhodujících informací, tak abychom skutečně zvolili správně.

Nejdůležitějším pomocníkem běžného konzumenta ale i v gastronomii obsluhujícího personálu je etiketa, která víno po celý jeho "život" provází. Etikety mohou mít různé podoby, tvary i velikosti. Jedno mají však společné. Přitahují silou magnetu ruku zákazníka k nákupu a dávají mu o víně potřebné informace. Etikety značek Bohemia Sekt, Bohemia Vinum, Víno Mikulov, Habánské sklepy a Sedlecká vína z produkce uskupení Bohemia Sekt získají své nové zákazníky zejména zajímavým designem a umožňují správné rozhodnutí k nákupu a zároveň předáním přesné, jasné a přehledné informace. Věrného zákazníka, který se při svých předchozích setkáních s produkty uskupení přesvědčil o kvalitě značky, pak etiketa neomylně vede svou tradiční živou a svěží image.

Co bychom měli na etiketě najít ?

Zákazník by na etiketě měl najít tyto údaje v českém jazyce:
obchodní jméno a sídlo výrobce, popřípadě distributora, který uvádí víno do oběhu,
název vína podle zatřídění
obsah balení v ml, cl, l nebo hl,
označení šarže
skutečný obsah alkoholu (v procentech objemu)

U názvu a zatřídění vína se na chvilku zastavme.

Z pohledu zákona o vinařství a vinohradnictví je víno uváděné do oběhu se třídí na:

víno stolní
víno jakostní
víno s přívlastkem
víno šumivé
víno perlivé
víno aromatizované
víno likérové
Víno stolní
Stolní víno smí být vyráběno pouze z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti.

Jakostní víno - odrůdové nebo známkové
Jakostní víno smí být vyráběno z hroznů moštových odrůd sklizené ve vinařských oblastech v České republice, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti pouze ve dvou druzích a to jako odrůdové jakostní víno nebo známkové jakostní víno.

Víno odrůdové

Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu a musí být označeno názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno a názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu.

Víno známkové

Smí být vyráběno pouze smísením odrůdových jakostních vín.

Víno s přívlastkem
Víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno nebo slámové víno, a to z hroznů, rmutu nebo moštu jedné odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

Víno s přívlastkem musí být označeno názvem přívlastku a evidenčním číslem jakosti, pod kterým bylo vydáno rozhodnutí ministerstva o jeho zatřídění dále názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů

Víno šumivé
Šumivé víno lze vyrábět v jakostních druzích

šumivé víno
jakostní šumivé víno (sekt)
jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti),
pěstitelský sekt
Šumivé víno nelze označit jako sekt a smí být vyráběno prvotním nebo druhotným kvašením vín za podmínky, že celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě dosáhne nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 oC nejméně 0,3 MPa.

Jakostní šumivé víno (sekt) lze vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů a vín nebo vín z dovozu, z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína, a tato skutečnost je doložena na průvodním certifikátu, jestliže:

přetlak v lahvi při teplotě 20 oC musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou
lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,
celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů (podle roční doby)
celková doba výroby při kvašení v láhvi musí být nejméně 9 měsíců
skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových
a další
Sekt vinařské oblasti lze vyrábět druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobku a to za určitých přesně stanovených podmínek.

Pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny specifické podmínky výroby, např. že výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

Etiketa šumivých vín by měla kromě hlavních údajů dále obsahovat:

název druhu vína
název místa, kde byla uskutečněna výroba vína, pokud toto místo je odlišné od sídla výrobce,
název vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny, pokud jde o sekt vinařské oblasti,
název odrůdy nebo údaj že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd, jedná-li se o aromatický sekt,
údaj, že při výrobě vína bylo použito vína nebo hroznů z dovozu, bylo-li těchto při výrobě vína užito.

Víno perlivé
Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu; lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým.

Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 oC musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.

Víno aromatizované
Aromatizované víno lze vyrábět z vína nebo hroznového moštu, jejich směsí a dalších v zákoně přesně deklarovaných surovin, s přídavkem vody, nejvýše však 15 %, jejich aromatizací pomocí přírodních aromatických látek. K doslazení je možno použít sacharózu k doalkoholizování přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

Víno likérové
Likérová vína musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu. Likérová vína lze vyrábět

z hroznového moštu, z vína a vinného destilátu.

Samostatnou skupinou jsou vína z dovozu, které musí být označeno:

obchodním jménem a sídlem dovozce, popřípadě distributora,
obchodním jménem a sídlem tuzemského výrobce, pokud bylo dovezené víno dále zpracováno,
označením směs vína z dovozu s vínem domácího původu, bylo-li takto vyrobeno,
zemí původu,
obsahem balení a skutečným obsahem alkoholu
názvem druhu vína uvedeném na osvědčení
Víno nebo výrobky z hroznů révy vinné z dovozu, lze dovážet do České republiky a uvádět je do oběhu, jestliže odpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními právními předpisy a dodávku vína provází osvědčení obsahující výsledky rozborů, vystavené příslušným inspekčním orgánem v zemi původu, prokazující, že dodávka splňuje požadavky na jakost stanovené předpisy platnými v zemi původu.

Kromě výše uvedených údajů výrobci a distributoři vína a výrobky z hroznů révy vinné označují na obalu doplňujícími údaji jako je například informace o barvě vína, názvy odrůd použitých v cuveé (sestavu), ale také sommelierskými radami a doporučeními o použití vína k menu.

Rozhodujícím aspektem pro spotřebitele je bezesporu pravdivost údajů. V minulosti, ale bohužel i v současné nabídce vín a vinných nápojů na našem trhu se často setkáváme s klamavými údaji. (např. etikety výrobků, produkovaných v České republice opatřených texty v azbuce, nápoj na bázi výluhů z matolin označen jako víno, označení perlivého vína za víno šumivé (sekt), .. apod.) Změnu v této oblasti by měla přinést Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou byly stanoveny podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína nebo výrobků z hroznů révě vinné. Tento předpis nabyl účinnosti k 31. srpnu letošního roku.

Etiketa, jako psaná informace o víně má velmi bohatou historii. Poprvé se objevila ve
14. století před naším letopočtem v Egyptě. Amfory s popisem typu vína, ročníku, odrůdy a dokonce s hodnocením kvality jsou pravděpodobně nejstaršími dochovanými etiketami na světě.

Historie papírových etiket je mnohem kratší. První ručně psané papírové etikety se objevily až v 18. století. Ve stejném období, kdy spatřilo světlo světa šampaňské, začaly se používat korkové zátky a skleněné lahve na uložení vína. Vynález litografie v roce 1797 poprvé umožnil využití ilustrací ve větším měřítku a položil základy úspěchu dnešní moderní etikety. Na počátku 19. století se zejména Německo a Francii staly největšími producenty malých obrázků s popisem vína, které zdobí láhev vína dodnes.

Velmi rychle výrobci tohoto nápoje pochopili, že prodejnost vína je přímo úměrná nejen kvalitě, ale i atraktivnosti obalu. S rozvojem grafického průmyslu se zvyšuje i kvalita zpracování etiket. Do realizace designu jsou zapojovány celé týmy odborníků a mnoho slavných umělců.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.bohsekt.cz