Navigace [přeskoč navigaci]



[nahoru]


Přírodní rezervace Poledňana [ Přírodní rezervace ]

Staré Hamry
Základní údaje

Přírodní rezervace Poledňana představuje typické lesní porosty kamenitých svahů centrálního masivu Beskyd. Nachází se na jihozápadním údolním svahu Okrouhlice (832 m) nad ostře zaříznutým potokem Poledňana v nadmořské výšce 560 - 720 m. Katastrální území Staré Hamry I, polesí Šance, lesní závod Ostravice, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezevace byla zřízena výnosem MK č. 18.127/55 v roce 1955. Celková výměra 15,94 ha.

Motiv ochrany

Typický přirozený porost kamenitých a značně skeletovitých svahů v hluboce zaříznutém beskydském údolí. Území bylo vybráno profesorem Zlatníkem jako ukázková fytocenologická plocha.

Geologie, půdní poměry

Geologický podklad je budován flyšovými horninami slezského příkrovu řazenými ke střední části vývoje vlastních godulských vrstev. Vodou modelované nerozbrázděné svahy jsou překryté svahovinami, při patě svahu u potoka se hojněji vyskytují zvětraliny a balvanité sutě. Půdním typem jsou mezotrofní hnědé lesní půdy.

Botanika

Nachází se zde společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion a dále suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. Převažující dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), provázený javorem klenem (Acer pseudoplatanus), v nejvýše položených částech roste smrk (Picea abies). Vtroušeně se vyskytují doprovodné dřeviny jako jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro je slabě vyvinuto a tvoří jej zmlazující buk lesní, bez červený (Sambucus racemosa) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Bylinné patro se vyznačuje vysokou pokryvností s bohatým zastoupením kapradin jako např. papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Výrazně se uplatňují typické druhy květnatých bučin. Mezi ně patří kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Lamium montanum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), čarovník alpský (Circaea alpina), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa).

Zoologie

Kromě měkkýšů nebyli zdejší bezobratlí soustavněji studováni. Z ptáků se zde vyskytuje čáp černý (Ciconia nigra), krahujec obecný (Accipiter nisus), včelojed lesní (Pernis apivorus), holub hřivnáč (Columba palumbus), puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), kos horský (Turdus torquatus) a pěvuška modrá (Prunella modularis). Vhodné podmínky zde nacházejí savci zastoupeni např. lasicí kolčavou (Mustela nivalis), kunou lesní (Martes martes), jezevcem lesním (Meles meles), veverkou obecnou (Sciurus vulgaris) a jelenem evropským (Cervus elaphus). Vzácně zde přechází rys ostrovid (Lynx lynx).

Lesnictví

Přirozené, převážně bukové a ve vyšších polohách smrkové porosty byly poškozeny při větrné kalamitě v roce 1969. Následujícími nahodilými těžbami se podstatně zmenšila původní výměra přirozeného lesa ve vrcholových partiích Okrouhlice. Porost se začíná postupně diferencovat do složitější porostní výstavby, zmlazují především buk a javor klen. Asi 0,5 km severozápadně u soutoku Poledňany a Řečice se nachází památný strom "Jedle v Řečici”.

Management, ohrožení, návrhy opatření

Porosty jsou od vyhlášení bez trvalého hospodářského využití. V minulosti byly prováděny pouze neplánované nahodilé těžby. Při dolním okraji území prochází značená turistická stezka.

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km

Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 131, 28.09.2021 v 11:02 hodin

[nahoru]



Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule